Reakce předsedy výboru na apel spolubydlícím od dvou členek SVJ
Vážení spolubydlící, vlastníci jednotek i uživatelé bytů ve vlastnictví SBD Máj.
Dne 21. 3. 2013 se uskutečnilo shromáždění vlastníků jednotek. Následující den jste mnozí z vás, bohužel nevím kdo všechno, nalezli ve svých poštovních schránkách čtyři listiny vypracované dvěma vlastnicemi bytu: paní Dagmar Felkovou a Mgr. Michaelou Veverkovou:
ad 1) Dopis s úvodním oslovením Vážení spolubydlící, datován 23. 3. 2013, ad 2) Dopis s označením Věc: Otevřený dopis předsedovi SVJ Herčíkova 4, stejného data, ad 3) Kopie pozvánky na Shromáždění SVJ dne 29. března 2012, ad 4) Podpisový arch začínající slovy Podpisem vyjadřujeme souhlas…. Skeny prvých dvou listin jsem umístil na webovou stránku našeho SVJ: www.svj-hercikova4-brno.webnode.cz
Dopisy mohou vzbudit dojem, že předseda výboru SVJ František Janás odmítl na shromáždění diskusi k jimi prezentované záležitosti. Žádná z autorek apelu na spolubydlící se jednání shromáždění nezúčastnila. Přestože jediným bodem předloženým k hlasování, bylo zřízení kontrolní komise, které požadovala právě paní Felklová. Svou neúčastí nevyužily možností a práv členů SVJ, aby své požadavky prezentovaly na širším fóru. Paní Felklová mi v e-mailu ze dne 1. dubna 2012 (celý text naleznete v I. části přílohy zápisu ze shromáždění konaného 29. 3. 2012), přiřadila několik negativních vlastností - například že nejsem nestranný, jsem zákeřný, zlý a podobně. Paní Felklová a Veverková jsou zřejmě názoru, že vyrobení pokoutního sdělení, které vloží do poštovních schránek bydlícím v domě je férovější, než přímé jednání na shromáždění vlastníků. Informuji-li já o něčem spolubydlící, pak vy všichni, vždy a ve všech případech dostáváte stejný text. Celá kauza se netýká pouze vlastníků s okny dříve vyměněnými, jak se snad obě autorky domnívají, ale naprosto všech - vlastníků jednotek i členů SBD Máj s užívacími právy k bytu. Neboť jde o případné vyplacení částky až 579 992 Kč z peněz nastřádaných ve fondu na opravy domu.
O jejich akci jsem se dozvěděl díky vlastníkům několika bytů, kteří mi buď přinesli k nahlédnutí ony písemné materiály, nebo se přišli zeptat na můj názor. Obě dámy znají mou e-adresu i číslo poštovní schránky. Žádná z nich se neobtěžovala seznámit mne s oněmi listinami. Můj stručný e-mail, z odpoledne dne 22. 3. 2013, jímž jsem reagoval na jejich aktivitu, ode mne obdrželi nejen spolubydlící, od nichž mám e-adresy, ale i obě autorky.
Mohu „ocenit“ snahu autorek uvedených písemností. V úvodních odstavcích dvou z výše uvedených písemností se snaží zahrát na temnou strunu závisti sdělením, že tři členové výboru si rozdělili mimořádnou odměnu 3x50 tisíc, "byť jim to přejeme a s výplatou souhlasíme", za tuto „prokázanou jednorázovou práci“. Snad tím chtějí naznačit, že tzv. funkcionářské odměny jsou statutárním zástupcům SVJ vypláceny bůhví zač. Prosím ty z vás, v nichž červíček závisti začal hlodat, aby si při četbě následujících řádek buď sedli, nebo se něčeho přidrželi. Nerad bych je měl, po případném infarktu, na svědomí. Na schůzce našeho výboru SVJ před konáním shromáždění 15. 6. 2011, jsem sdělil kolegům, že do programu zařadím hlasování o případných mimořádných odměnách za naše aktivity v době od přípravy na revitalizaci domu až do závěrečného finiše. Navrhnul jsem to více než půl roku od úspěšného dokončení revitalizace. Zda na nějakou odměnu budeme mít nárok, bude odvislé od případné dotace Zelená úsporám. Ne přímo z dotace, ale z financí, které úspěšní žadatelé obdrží od SFŽP na administrativní práce spojené se žádostí o dotaci. Dotaz jednoho z kolegů zněl: „Domníváte se, že nám to shromáždění schválí?“ Odpovídám, že pokud ne, nic se neděje. Své úsilí jsme vynakládali, aniž bychom předpokládali nějaké faktické zhodnocení. Další dotaz zněl: „Jak si případné odměny rozdělíme?“ Odpovídám, že jednoduše, vám dvěma dám polovinu, já si nechám zbytek. Na shromáždění SVJ konaném dne 15. června 2011 jsem předložil návrh na schválení mimořádných odměn pro členy výboru ve výši 3% z částky, kterou obdržíme z dotace Zelená úsporám. V tu chvíli nebylo jisté, zda vůbec, a v jaké výši, dotaci obdržíme. Na shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek se součtem 279 453 vlastnických podílů, tj. 73,3% z celkového počtu 381 243 podílů na domě. Pro vyplacení mimořádných odměn hlasovalo 272 881 podílů, tj. 97,6% procent přítomných podílů. Jeden vlastník, se 6572 podíly, se zdržel hlasování. Viz výsledky hlasování k jednacímu bodu 4). Tím vznikl členům výboru právní nárok na mimořádné odměny. Po připsání dotace ZÚ ve výši 4 675 600 Kč na bankovní účet SVJ (následně byla celá částka převedena na úvěrový účet u KB), jsem 8. 11. 2011 dal pokyn účtárně k vyplacení mimořádných odměn ve výši 145 338 Kč. Příspěvek SFŽP na administrativní práce byl ve výši 169 000 Kč. Nepřející si z číselných údajů snadno vypočítají, že má odměna byla něco přes 70 tisíc před zdaněním. Nešlo však o jakousi „jednorázovou práci“, jak ji označují autorky dopisu, ale o mou nesmírnou aktivitu trvající téměř celý kalendářní rok. Jak probíhala příprava na revitalizaci, samotná akce a s jakými výsledky, se můžete dočíst ve dvou částech popisujících onu "jednorázovou akci", případně v dalších dodatcích. Kromě jiného zjistíte, že vyjednáváním s partnerem se mi podařilo na nezbytných přípravných pracích ušetřit z našich společných peněz několik desítek tisíc korun. Rovněž zjistíte, kolik milionů jsem nám všem ušetřil díky přátelským kontaktům se zhotovitelem díla. I to, kdo v posledních okamžicích před uzavřením přepážek ZÚ zachránil mé společné dílo se zpracovatelem dokumentace pro dotaci, „aby nespadlo pod stůl“. O těchto skutečnostech jsem se zmínil na našem shromáždění. Dočtete se o tom v zápise. Jakmile naskenuji příslušnou dokumentaci, ověříte si má tvrzení na našem webu. Cokoliv vyslovím nebo napíši, mohu totiž vždy průkazně doložit. Možné závistivce se pokusím uklidnit – nebo naštvat - ještě jedním sdělením: v podnikatelských registrech lehce zjistíte, že více než dvě desítky let patří mezi mé aktivity též ekonomické a organizační poradenství. Účtoval-li bych běžné sazby za čas věnovaný pro dům při oné revitalizaci, má odměna by byla nesrovnatelně vyšší. Případně jsme mohli svěřit celou agendu některé ze společností nabízejících tyto služby. Funkcionářské odměny dělím, od doby mého předsedování ve výboru samosprávy a následně SVJ, vždy stejným dílem – každému z nás jednu třetinu. V době revitalizace domu to bylo 1 000 Kč měsíčně před zdaněním. Funkcionářské odměny náleží členům výboru za jejich odpovědnost a za aktivity spojené s běžným chodem SVJ.
Autorky dopisů apelují na další domněle poškozené, aby je podpořili v jejich boji proti předsedovi SVJ. Čtenář se dovídá, jak jsou ony dámy vytížené a stresované ve „válce“ se mnou. Může nabýt dojmu, že mezi mnou a jimi třeba dochází k neustálým, možno ostrým, výměnám názorů, nebo je nějak sám průběžně napadám. Zda dámy vedou o refundacích, nebo despotickém předsedovi, diskuse s kdekým koho potkají, a tím nesmyslně ztrácejí čas, za to nemohu. Jak je tomu s našimi vzájemnými kontakty?
Připomenu, že paní Veverková mne zmocnila k zastupování na shromáždění 29. 3. 2012. Na dotaz, jak mám hlasovat v otázce vyplacení dalších refundací, mi dala písemný pokyn „Hlasuji za NE“. Hlasoval jsem dle jejího pokynu. Vzápětí mne začala, v e-mailech i vyvěšováním písemných vyhlášení na nástěnce ve vstupu do domu, označovat za podvodníka, který zneužil její plnou moc. Vyměnili jsme si několik e-mailů. Korespondenci jsem pro její nesmyslnost ukončil zhruba po dvou týdnech. Měl jsem v úmyslu připojit ji jako další přílohu k zápisu z onoho jednání. Kolega Řezanina i má žena byli jiného názoru. Nyní jsem se rozhodl pro její publikování na webu našeho SVJ v plném, tehdy plánovaném, znění. Má-li někdo z vás zájem, může se začíst. Najdete ji v oddíle věnovaném shromáždění z 29. 3. 2012. Již déle než rok jsem paní Veverkovou nepotkal, ani zdálky neviděl. Jediný e-mail jsem jí poslal 23. 12. 2012. Žádal jsem ji, jako všechny další bydlící, o případné sdělení číselných údajů na vodoměrech a počtu osob bydlících v bytě v průběhu roku. Údaje mi sdělila rovněž e-mailem. Nic víc, nic míň se mezi námi neudálo.
S důvody zášti paní Felklové, potažmo její rodiny, vůči mně, jste se mohli seznámit v I. části přílohy zápisu z téhož shromáždění. Informaci o vandalismu někoho z její rodiny - výrazné poškození práce podlaháře před jejich bytem - jsem zveřejnil až po jejím slovním výpadu na mne na onom loňském březnovém shromáždění a jejím následném e-mailu ze dne 1. 4. 2012. Nebýt těchto útoků, nikdo se o poničení rozpracované podlahy nedozvěděl. Na oba výpady jsem reagoval jak samostatnou odpovědí 3. 4. 2012 na její e-adresu, tak i zveřejněním její části v příloze zápisu. Nyní dodatečně vkládám na web našeho SVJ i můj tehdejší e-mail v plném znění. Pro přehlednost oba e-maily zařazuji pod korespondenci s paní Veverkovou. Tím korespondence Felklová-Janás-Felková skončila. Stavy na vodoměrech a osoboměsíce jsem u nich zjišťoval osobně. O ničem jiném přitom nepadlo ani slovo. Od loňského 29. března jsem se s členy rodiny Felklových nepotkal snad více než 10x. Na mé „dobrý den“ jsem většinou dostal odpověď. Ani jedno slovo nikdy nepadlo navíc.
Snad ještě několik vět o vyjádření „právních expertů“ k pomyslným nárokům na refundace a hlasování o nich. Musím stručně zopakovat to, co proběhlo při našich jednáních, je v zápisech z nich nebo v dalších informativních sděleních. Obě dámy jaksi „zapomněly“ při jednání, zřejmě na bezplatné občanské poradně, na to, že prvotní jednání o refundacích za okna dříve vyměněná na vlastní náklady bydlících, proběhlo na půdě Společenství vlastníků již na shromáždění konaném 22. června 2010. V zápise a usnesení si každý z vás může ověřit, že případné refundace měly být poníženy o částky přiznané dotací Zelená úsporám a že o refundacích bude opětovně hlasováno na příštím shromáždění SVJ. Samotné hlasování tehdy skončilo fiaskem. Většina přítomných zvedla ruce na nesouhlas s dalšími refundacemi. Začali se však rozcházet dříve, než nahlásili čísla svých bytů a proto nebylo možné sečíst vlastnické podíly hlasujících. Kolega Strak následně přišel na výboru s návrhem, abychom o refundacích znovu nehlasovali, ale vyplatili je v souladu se závěry červnového shromáždění. Zelená úsporám nám uhradila všechna okna měněná při komplexní revitalizaci. (I dříve kritizujícímu panu Evženu Tomáškovi advokát při konzultaci vysvětlil, že dotace není přiznávána na dům či byt, ale jen na stavební úpravy domu realizované v rámci komplexní revitalizace – viz II. část přílohy zápisu ze dne 29. 3. 2012). Proto neměla být nikomu na refundacích vyplacena ani koruna. Navrhnul jsem kolegům ve výboru, abychom vyplatili alespoň jednu třetinu. S mým návrhem, který bych dokázal všude obhájit, oba souhlasili. Kdyby Ing. Strak byt neprodal a neodstěhoval se, možná by nepřišel – při nastrčení Mgr. Radka Sokola – v listopadu 2011, dva dny po shodě ve výboru na vyplacení 1/3, s návrhem na hlasování o vyplacení refundací ve výši 100%. Pokud by dámy při svých údajných jednáních předložily všechna rozhodnutí a závěry SVJ, počínajíc červnem 2010, jistě by se dozvěděly, které z hlasování je právoplatné. Nepochybně i to, že za daného stavu nemá na další refundace nikdo nárok. A už vůbec by mi nemusely vyhrožovat soudními tahanicemi a vysokými palmáre advokátů.
Na atak obou dam jsem reagoval samostatným dopisem, který jsem zveřejnil na webu našeho SVJ. V neděli odpoledne, 24. března, jsem umístil na nástěnku ve vstupu do domu následující sdělení:
„Vážení spolubydlící, nevím, kteří z vás v pátek obdrželi písemné materiály vypracované paní Felklovou a Mgr. Veverkovou. Já se o nich dozvěděl díky přístupu některých adresátů. Ne od autorek. Na webu našeho SVJ www.svj-hercikova4-brno.webnode.cz se můžete seznámit jak s jejich výzvou, tak i s mým stanoviskem. Nemá-li snad někdo z vás přístup na internet, na vyžádání mu mou reakci předám v písemné podobě. František Janás“.
Podle očekávání někdo mou informaci opakovaně z nástěnky sundával. (Podobně tomu bylo i s pozváním na shromáždění SVJ vloni v březnu. Pozvánku jsem tehdy vyvěšoval i 2x denně. Počínání někoho, komu vadilo, že proběhne regulérní hlasování o vyplacení či nevyplacení dalších refundací, přitom postrádalo jakoukoliv logiku. Všechny vlastníky jednotek zvu na všechna jednání shromáždění též osobně: buď odesláním pozvánky na jejich e-adresy, nebo v písemné podobě vložené do schránek zbývajících).
K některým dalším momentům z dopisů D. Felkové a M. Veverkové se vyjadřuji v příloze zápisu z jednání Shromáždění SVJ konaného dne 21. 3. 2013.
Těm z vás, kteří vytrvali při četbě předchozích řádek, jich ještě několik přidám. Paní Felklová mi při ostré výměně názorů nad výrazně poškozenou prací podlaháře někým z jejich rodiny, mimo jiného vytkla, že se chovám, jakoby mi dům patřil. V tom má pravdu, protože se starám, jak nejlépe umím. (Stejně ke svým povinnostem přistupují i mí kolegové ve výboru: Ing. Bořek Řezanina, pan Pavel Hološka a před ním Ing. Vlastimil Strak). K našemu vlastnímu bytu jsem se však při revitalizaci zachoval přímo macešsky. Ze snímků dokumentujících postup zateplování, které publikuji ve fotogalerii na webu našeho SVJ vidíte, že posledním zateplovaným bytem, už po nástupu zimy, byl byt Janásových. Proč tomu tak bylo? Kluci z Komfortu se mi snažili co nejvíce usnadnit celou akci. Kromě supernízké ceny a výborné kvality celého díla přidali ještě několik „drobností“. Na snímcích, které jsem na webu zařadil do oddílu Kontrolní dny, vidíte snímek dvou pánů s podtitulkem Miloš Zukal a Oldřich Buchlovský. Možná jste si položili otázku „kdopak to je“? Miloš Zukal byl stavbyvedoucím v Pozemních stavbách, já se s ním léta znal a samozřejmě jsme spolu vždy dobře vycházeli. Pak působil v Komfortu. Jakmile naznal, že se v pohodě může věnovat chalupaření a podobným bohulibým činnostem, ukončil pracovní aktivity. Do okamžiku, než jej šéfové Komfortu oslovili s dotazem, zda se nechce na nějaký čas vrátit ke stavařině v pozici hlavního stavbyvedoucího při modernizaci domu, kterému šéfuje kamarád František. Bude to na plný pracovní úvazek a žádná další stavba jej nebude zatěžovat. Miloš souhlasil, a mně ubylo možné dohadování s někým nepříjemným nebo přechytralým a "důležitým". Ing. Oldřich Buchlovský byl jedním z mých ředitelů a rovněž mezi námi v době našich někdejších pracovních vztahů nikdy nic "nezaskřípalo". Pro Komfort a jiné stavební firmy zajištuje přísuny kvalitních zahraničních dělníků. Viděli jsme se po řadě let a po přátelském přivítání mi slíbil, že zde bude pracovat perfektní sestava. A slovo splnil. (Kromě těchto dvou mých přátel se na organizaci, řízení a kontrole stavebních úprav domu podíleli stavbyvedoucí Ing. Miloslav Jelínek za Stavoprojektu, Ing. Karel Štikar za firmu J.O.K. a dva TDI, neboli stavební dozorci, Ing. Vít Ševčík a Ing. Zobač). Tím se dostávám k začátku prací na domě. Na dotaz, kterou stěnu domu mají začít zateplovat jako prvou, odpovídám, že sever, pak východ, jih a nakonec západ. Prý proč, když mám hlavní část bytu situovánu na nejvíce povětrnostně namáhanou stranu západní. Tou stranou že obvykle všude při zateplování začínají. Říkám, že takto mají situovány byty i mí dva kolegové ve výboru. Dokáže si někdo představit to peklo v domě, pokud by z nějakého důvodu byla zateplena jen tahle strana a práce by bylo nutno přerušit nebo zcela zastavit. Vysvětlení akceptovali a podle mého návrhu se postupovalo. U našeho bytu stavební úpravy končily za mrazu a sněžení. Nikomu jsem tehdy neprozradil, že při zahájení stavebních úprav jsem neměl vyřízeno ani platné stavební povolení, ani bankovní úvěr. Kdy a jak jsem tyto dva důležité momenty zvládnul, jste si ale už jistě dávno přečetli v podrobném popise přípravy a průběhu revitalizace domu.
Klidné svátky velikonoční všem spolubydlícím, bez ohledu na jejich názor na mne,
přeje František Janás
Pozn.: Na webu jsem publikoval základní variantu výše uvedeného sdělení dne 24. března. V následujících dnech jsem provedl několik korektur. Například v podvečer dne 30. března jsem doplnil některá data, částky u dotací od SFŽP a s tím související upřesnění výše mimořádných odměn pro výbor SVJ.